Zápas o duši

Teď, když už vím,
že to se mnou nepřítel nemyslí dobře,
musím se na příští střet
pořádně vyzbrojit.

Bedra si opášu bezpečnou polopravdou,
obrním se pancířem sebespravedlnosti,
obuji se k pohotovému útěku
a budu vždy se štítem víry v sebe,
jímž doufám uhasím
všechny ohnivé střely nepřítele.
Vezmu si také přilbu samospasitelnosti
a meč, jímž je moje ostré slovo.

Nepřítel běží přímo na mě. Běsní.
Touží po mé krvi.
Začínám mít strach.
S ukrutným řevem doběhl až ke mně
a bezhlavě mě bodá a seká.
Snažím se, ale můj meč
na něm nezanechává jedinou stopu,
zatímco on mi ho zatíná do pancíře i štítu.
Helma padá na zem zborcena mou krví.


Z posledních sil utíkám,
ale nepřítel jménem hřích je všude.
Suchým krkem mi prolétne prosba o pomoc.
Bůh přichází, vysvobozuje
a PŘEZBROJUJE !

zpět