Bloudění

Když se člověk narodí,
ví kam jíti má.
Později se dobrovolně,
dobré cesty vzdá.

Když se člověk narodí,
dobro se v něm kupí.
Později však dobrovolně,
svědomí si tupí.

Když se člověk narodí,
je skoro jak lilie.
Později však od kořenu,
nenadále uhnije.

Motáme si hlavu lží.
Kompromisy zkoušíme.
Mnohý z nás však pravdu mží.
Všichni rádi bloudíme.

Každý sobě kopem jámu,
rádi do ní padneme.
Každý sebe brzy k ránu,
velmi rádi klameme.

Stokrát dokola si lžeme,
až nevíme, co je správné.
Dokud jendnou neumřeme,
neuzříme pravdy dávné.

Pokud chceme spatřit pravdu,
musíme se oprostit
od všech našich hloupostí,
od všech našich chytrostí.


zpět