Nevyřčená zpověď Anděla Světlosti

Sychravou krajinou,
světem co neni fér,
šel, tvář měl nevinou,
Světlonoš - Lucifer.

Hodný tvé důvěry,
vlk v ovčí kůži
s padlými anděly
dává Ti růži.

S úsměvem na tváři
nenávidí,
ten, koho ozáří
neuvidí.

Uteč kam chceš,
on tam taky míří,
neříká lež,
"jinou pravdu" šíří.

Už od zahrady Eden
s člověkem světem chodí,
od chvíle, kdy byl sveden
se člověk pro něj rodí.

A pak nevěří v něho
chudej ani bohatej,
mýtus, beze všeho -
s kopytem a rohatej.

Nepoznán dál kráčí,
směje se nám z patra.
Jde s cejchem co značí
Ábelova bratra.
...
Zplozem pýchou nevděčnou
a s kým se setkal dosud
má jednu věc společnou -
budoucnost (ne osud).

Však ho taky znáte,
oklamal vás bez lítosti.
Rád. Rád lidi mate.
Má už léta zkušenosti.

Pýcha předchází pád.
Pád nepředchází pokoru.
Tak nechcem se jí vzdát -
jdem dál, zvedej závoru.

zpět