Óda na svět

Stál jsem a rozhlížel se kolem sebe, nevěřil v Boha, nevěřil v Nebe. Viděl jsem pustost a nevlídnost krajin, viděl jak Ábela zabijí Kain.

 Jak lidi na druhém nenávist vidí, aniž se za svojí trošičku stydí. Chtěj konec násilí, video zapnou si a s klidem čekaj, až se tam zardousí.

To srdce lidský, skrz na skrz prohnilý, vidí jen to, co druhý zkazili. Viděl jsem tmu a řady lidí, bezhlavě jdou, aniž co vidí.

Viděl jsem chlad, při němž duše praská, viděl jsem sobectví říkat si Láska. Když náhle zjistil jsem, proč mne srdce zebe, já tohle všechno zřel uvnitř sebe.