Stvoření krásy

Z paprsků slunce, z červánků,
z kapky rosy na heřmánku,
ze snů, co nejsou ze spánku,
Bůh stvořil Tvoje vlasy.

Neví, co krása je,
kdo neuzřel té krásy.

Z mraků, jenž slunce pročistí,
z důvodů, jež svět nezjistí.
Při hvězdách bledá závisti
Bůh stvořil Tvoje tělo.

Úžasem, Bohu ke chvále
hrdlo andělů pělo.

Z oblohy modří svítící
a z kapky vody letící.
Z vosku, jenž kane ze svící
Bůh vdechl Tobě duši.

Já při pohledu na tebe,
jsem sám úžasem bez sebe
a srdce ve mě buší.

Učarovala jsi mi, sestro má,
nevěsto, učarovala jsi mi
jediným pohledem svých očí.
(Píseň písní 4:9)

zpět