Stvoření krásy

Z paprsků slunce, z červánků, z kapky rosy na heřmánku, ze snů, co nejsou ze spánku, Bůh stvořil Tvoje vlasy.

Neví, co krása je, kdo neuzřel té krásy.

Z mraků, jenž slunce pročistí, z důvodů, jež svět nezjistí. Při hvězdách bledá závisti Bůh stvořil Tvoje tělo.

Úžasem, Bohu ke chvále hrdlo andělů pělo.

Z oblohy modří svítící a z kapky vody letící. Z vosku, jenž kane ze svící Bůh vdechl Tobě duši.

Já při pohledu na tebe, jsem sám úžasem bez sebe a srdce ve mě buší.

Učarovala jsi mi, sestro má, nevěsto, učarovala jsi mi jediným pohledem svých očí. (Píseň písní 4:9)